-
Nejnovější
-
Národy a menšiny
-
Období
První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka, Sakira Suzukiho z Japonska. Hodina začíná a učitelka prohlásí: „Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky. Kdo řekl: Dejte mi svobodu, nebo mě zabte?”
Ve třídě hrobové ticho, jen Suzuki zvedne ruku: „Patrick Henry, 1775, Filadelfie.”
„Výborně, Suzuki. A kdo řekl: Stát je národ a národ nesmí zhynout?”
Suzuki se postaví: „Abraham Lincoln, 1863, Washington.”
Učitelka se podívá na žáky a pokárá je: „Stydím se za vás. Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!”
Zezadu se ozve tichý hlas: „Polib mi, zasranej Japončíku!”
„Kdo to řekl?” zvolá učitelka.
Suzuki zvedne ruku a bez vyzvání odpoví: „Generál McArthur, 1942, Guadalcanal, a Lee Iacocca, 1982, při valné hromadě firmy Chrysler.”
Třída ztichne, jen zezadu se ozve: „Je mi z toho na blití!”
Učitelka křičí: „Kdo to byl?!”
Suzuki okamžitě odpovídá: „George Bush senior japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, 1991, Tokio.”
Jeden ze studentů se postaví a otráveně řekne: „Vyhul mi!”
Učitelka hystericky: „A dost! Kdo to byl teď?!”
Suzuki bez mrknutí oka: „Bill Clinton Monice Levinské, Oválná pracovna Bílého domu, Washington, 1997.”
Další ze studentů se postaví a zařve: „Suzuki je hromada sraček!”
A Suzuki opět klidně: „Valentino Rossi, 2002, Velká cena motocyklů, Brazílie.”
Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí. Otevřou se dveře a vejde ředitel: „Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!”
Suzuki: „Vladimír Špidla ministru financí při předložení státního rozpočtu, 2003, Praha.”
Další vtipy z kategorie
Skot MacLean se dostal u partie bridge do sporu s jedním Angličanem a byl jím vyzván na souboj. Při jízdě na místo souboje si koupil Angličan zpáteční lístek, MacLean však jen lístek do místa souboje. Angličan se divil: „Vy nevěříte, že se od souboje vrátíte? Já si vždy kupuji zpáteční lístek.”
„Já ne,” odvětil MacLean. „Zpátky jedu obyčejně na lístek svého soupeře...”
-
+


25. 12. 2011
Skot MacLeod provází hosta po svém domě. Otevře dveře do jídelny a řekne: „A zde máme jídelnu. Tady může - nedej bože - stolovat dvanáct lidí!”
-
+


25. 12. 2011
Skot Patrick Bamberry se dověděl, že mu jeho žena byla nevěrná, tak zažádal o rozvod. Marně ho prosila, ať jí odpustí, že už to nikdy neudělá, manžel byl neoblomný. Ale jen do té chvíle, než řekla: „A taky musíš zvážit, Patricku, kolik takový rozvod stojí!”
Tu se teprve manžel zarazil, vzal ji do náruče a řekl: „Polib mě, miláčku! Tobě člověk prostě musí odpustit...”
-
+


25. 12. 2011
Starý Skot Mackay umíral a duchovní s ním seděl u jeho lože.
„Řekni mi,” obrátil se na duchovního, „myslíš, že když odkážu všechny svoje peníze, a mám jich hodně, kostelu, že se dostanu do nebe?”
„No, zaručit ti to nemohu,” řekl duchovní, „ale za pokus to stojí...”
-
+


25. 12. 2011
Výletní loď se zahraničními turisty se blíží po okružní jízdě pozdě v noci ke skotskému přístavu Dundee. Cestující, kteří se nacházeli na palubě, viděli zvláštní úkaz a sice, že v přístavním městě blikají světla na přeskáčku ve velmi krátkých, snad dvousekundových intervalech. Jedna z přítomných dam se na tento zvláštní úkaz ptala kapitána, co to má znamenat. Ten to vysvětlil: „Víte, vážená, Skoti jsou velmi šetrný národ. A večer když čtou v posteli knížku, no a aby ušetřili za elektřinu, tak před otočením stránky zhasínají lampičku...”
-
+


25. 12. 2011
Skotský táta připravuje svému šestiletému synovi snídani.
„Patricku, budeš chtít čaj, kakao, nebo mléko?”
„Tati, dal bych si čaj.”
Otec mu do hrnku zavěsí sáček s čajem a zalije horkou vodou. Klučina sedí a dívá se upřeně do hrnku.
„Tati, ten sáček vůbec nebarví!”
Otec na to: „To je zajímavé, tvůj nebožtík děda ten sáček používal víc jak dva roky, já ho používám něco přes rok, ale našemu mladému pánovi prý najednou nebarví...”
-
+


25. 12. 2011
Pořád nahání nějakou sukni. Na tom by nebylo nic divného, ale bydlí ve Skotsku.
-
+


25. 12. 2011
Na skotské pobřeží vyvrhlo moře zapečetěnou láhev, v níž bylo psaní tohoto znění: „Naše loď Elsinore z domovského přístavu v Aberdeenu ztroskotala a potopila se. Pět se nás zachránilo na ostrově, jehož jméno neznáme, na 142. stupni západní délky a 23. stupni jižní šířky. Pokuste se nás najít. Pozdravujte všechny doma. Patrick MacCracen.
P.S. Buďte tak laskavi a tu láhev potom doručte mému bratrovi Johnovi - je zálohovaná...”
-
+


25. 12. 2011
Novináři se ptali skotského žokeje, proč si kupuje jen jednu ostruhu. Vysvětlil to: „Kupovat dvě ostruhy je zbytečné vyhazování peněz. Když pobídnu jednu půlku koně, tak ta druhá přece stejně musí s ní...”
-
+


25. 12. 2011
Uvažoval pekař Jenkins ze skotského Perthu, že by mohl vydělávat, kdyby dělal v koblihách větší díry. Ale když to pořádně rozvážil, že by musel větší díru obalit větším množstvím těsta, tak zůstal raději při starém...
-
+


25. 12. 2011